Karel Jaromír Erben

erbenKarel Jaromír Erben (7. 11. 1811 – 21. 11. 1870), český spisovatel, básník a překladatel se narodil v Miletíně jako jedno z dvojčat. Jeho Bratr Jan brzy zemřel a ani Karel na tom zdravotně nebyl nejlépe. Od ranného mládí byl neduživý, často churavý. Trpěl poruchou řeči, jakmile jej něco rozrušilo, zajíkal se.  Základní vzdělání se Erbenovi dostalo v miletínské škole, kde rozvíjeli jeho nadání včetně hudebního a připravovali jej na pozdější studia. Ve škole vyučovali také jeho dědeček a strýc. Rodiče si přáli, aby se Karel stal učitelem, on se však kvůli vadě řeči rozhodl pro studium práv. Roku 1825 nastoupil do gymnázia v Hradci Králové.  V tomto městě strávil nešťastných 6 let, byl chudý a na studium si přivydělával výukou hry na klavír. Město bylo německé a Erben své první básně píše německy. Roku 1831 nastoupil Erben na Filozofickou fakultu v Praze. Nejdříve studoval dva roky filozofii a poté práva. Zajímal se také o historii, přírodovědu a své básně začal psát, ovlivněn přítelem K. H. Máchou, v českém jazyce. V roce 1837 dokončil právnická studia a nastoupil jako praktikant k hrdelnímu soudu v Praze. Ve volném čase pomáhal Františku Palackému spravovat stavovský archiv. Roku 1842 se Erben po téměř desetileté známosti oženil s Barborou Mečířovou, se kterou měl tři dcery. O tři roky později mu na Palackého doporučení české stavy nabídly možnost sbírat v mimopražských archívech materiál k historii šlechticů. Asistentem a poté sekretářem Vlasteneckého muzea se stal v roce 1846 a zároveň byl jmenován členem Královské české společnosti nauk. Rok 1848 nebyl moc příznivý pro muže, který se hodlal zabývat historií, proto se pustil Erben do politiky. V květnu tohoto roku byl Erben poslán do Zábřehu jako člen deputace na chorvatský sjezd. Jeho úkolem bylo obeznámit tamní občany s děním v Čechách a zároveň dopisovat do Prahy o důležitých věcech mezi Jihoslovany. Roku 1851 byl Erben ustanoven prvním archivářem města Prahy. Tato práce mu poskytla velmi slušné finanční zajištění. Jeho soukromý život však nebyl úplně šťastný. Zemřela mu milovaná žena a i přesto, že se roku 1859 podruhé oženil, musel se později vyrovnávat s úmrtím několika svých dětí. Erben nebyl typem politika, nebyl žádný řečník, ale svou neuvěřitelnou pracovitostí se zařadil mezi nejvýznamnější Čechy. Vedle práce archiváře, která byla velmi náročná, se Erben věnoval vědecké práci. Byl spolutvůrcem Riegrova Slovníku naučného, který byl naší první encyklopedií. Od roku 1864 až do smrti zastával funkci vysokého úředníka na pražském magistrátu. Zemřel 21. listopadu roku 1870 v Praze. Mezi jeho nejznámější díla patří sbírka balad Kytice, soubor českých pohádek (Tři vlasy děda Vševěda, Zlatovláska ad.), které byli inspirovány folklorem.

Koktavost ( balbutismus)
Řečová porucha, při které je plynulost řeči neúmyslně přerušována opakováním jednotlivých slabik, částí slov, nebo jejich nechtěným prodlužováním. Řeč je v některých případech proložena neúmyslnými pauzami, kdy koktavý člověk není schopen vydat žádný zvuk (tzv. řečové bloky). Lidé trpící touto poruchou bývají označováni jako balbutici. Existují řečové poruchy kosmetického charakteru, ale také vážné poruchy, při kterých je pro postiženého jakýkoli řečový projev velkým problémem. Pro člověka trpícího koktavostí, může jeho řečová porucha představovat závažný psychologický a emocionální problém. Mnozí balbutici se snaží vyhýbat mluvení na veřejnosti nebo záměrně nepoužívají slova, u kterých předpokládají vznik řečového bloku. Toto vyhýbavé chování vede často k uzavření se do sebe, úzkosti a stresu. Přesná příčina koktavosti je dosud neznámá, zdá se však, že zde hrají roli jak genetické, tak neuropsychologické faktory. Balbutismus je všeobecně dělen na dva typy. Prvním typem je vývojová koktavost, která se objevuje již v raném dětství, ale u některých jedinců přetrvává do dospělosti. Vyhýbavé chování se v této fázi ještě neobjevuje. Většina dětí si svého řečového problému není vědoma.  Problémy se objevují epizodicky, období koktání střídá období relativní plynulosti řeči. Druhým typem je získaná koktavost, kdy se onemocnění může objevit až v dospělém věku jako důsledek neurologické události, např. zranění hlavy, nádoru, mozkové mrtvice. Obvykle se omezuje jen na opakování částí slov, výskyt úzkosti a druhotných příznaků není příliš běžný. Koktavost může také vzniknout jako reakce na traumatický zážitek, jako je žal nad úmrtím blízké osoby, rozpad vztahu nebo jako psychologická reakce na prožité fyzické trauma. V těchto případech jsou symptomy vzájemně velmi podobné. Koktavost vznikne náhle a je spojena s významnou událostí, řečová porucha je stálá a není ovlivňována různými situacemi, ve kterých se koktavý člověk nachází. Postižený si své poruchy také není příliš vědom a nepociťuje v souvislosti s ní obavy. Pro léčbu balbutismu existují logopedické ordinace, kde se praktikují různé metody. V dnešní době jsou také praktikovány léčby elektronickými přístroji a medikamenty.

Zdroje:
Karel Jaromír Erben. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2002-, 7. 11. 2013 [cit. 2013-10-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Jarom%C3%ADr_Erben
Karel Jaromír Erben. Osobnosti.cz [online]. c2011 [cit. 2013-10-05]. Dostupné z: http://www.spisovatele.cz/karel-jaromir-erben
Koktavost. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2002-, 25. 9. 2013 [cit. 2013-10-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Koktavost

Karel Jaromír Erben

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.