Krvácivá virová horečka ebola je známa jako vysoce infekční virové onemocnění způsobených viry z „rodiny“ filovirů a jedna z nejsmrtelnějších chorob, jaká se v posledních letech objevila. Nemoc dostala své jméno podle přítoku Konga jménem Legbala

Mor (Pestis) zavinil několik z nejhorších katastrof v historii lidstva a nejednou změnil běh dějin. Dýmějový mor působí bakterie Yersinia pestis, kterou na člověka přenášejí především blechy z hlodavců, zejména krys obecných, Rattus rattus. Historie moru patří k nejhrůznějším a zároveň nejvíce fascinujícím lékařským záhadám.

Akutní virová infekce centrálního nervového systému, která se přenáší převážně slinami nakaženého zvířete. Přestože tato nemoc nezpůsobila takovou infekční pohromu jako cholera a mor, patří mezi jednu z nejděsivějších nemocí. Příznaky nemoci se projevují převážně do tří měsíců po nakažení, mohou se ale projevit i v rozmezí 1 týdne až 1 roku. Počátečními příznaky jsou nespecifické bolesti, neobvyklé brnění a pálení v místě poranění. Nemoc se může rozvinout do dvou forem. Rychlejší průběh se smrtí během několika dní, s absencí strachu a hydrofobií. Druhá forma je paralytická, probíhá pomaleji a déle, smrt nastává ochrnutím svalů a nervového systému. Důsledky pokousání vzteklým psem byly známy již ve starověké Mezopotámii, Číně, Indii, Řecku a Římě.

Nemoc nazývaná také „kosti lámající horečka“ je virovou infekcí přenášenou bodnutím samičky tropického komára Stegomyja fasciata, později nazývaného Aedes aegypti. Pro klasickou formu horečky dengue je charakteristický náhlý nástup vysoké teploty, zvracení, vyrážka, silné bolesti hlavy.

Akutní virové onemocnění patřící svého času k nejobávanějším onemocněním všech chorob. Žlutá zimnice se objevila již na přelomu 16. a 17. století, kdy Evropané zkoumali celý svět. Námořníci, vojáci a otroci s velkou pravděpodobností zavlekli tento virus z Afriky do Nového světa. Nemoc byla mezi námořníky tak běžná, že infikované lodi vyvěšovaly speciální vlajky a byly izolovány mimo přístavy. Námořníci ani cestující nesměli až čtyřicet dní opustit loď. Onemocnění se projevuje zežloutnutím, oběti zvracejí černou krev, která je výsledkem vnitřního krvácení, zvláště do žaludku a střevního traktu. Může rovněž docházet k hojnému krvácení z očí, nosu, dásní a konečníku.

Vysoce infekční virové onemocnění, které ve vážných případech končí i smrtelně. Nemoc se projevuje vysokou horečkou a narudlou vyrážkou, která se šíří po celém těle a trvá zhruba devět dní. Poprvé popsal spalničky perský lékař Razí Abú-Bakr, žijící v letech 865 až 925. Spis byl přeložen z arabštiny do latiny a pojednává o planých neštovicích a spalničkách. Tuto rannou historii spalniček lze těžko dokumentovat, ale je možné, že se nemoc vyvinula z psinky u psů nebo dobytčího moru u lidmi domestikovaného skotu. Dále se tato dětská nemoc, přenášející se z člověka na člověka, šířila do měst, kde se lidé začali usidlovat.

Choroba způsobená parazitickým červem patřícím do rodu Schistosoma. Tento červ tráví svůj životní cyklus jak v lidech, tak ve vodních plžích.. Samička červa naklade každý den stovky vajíček a může se reprodukovat i několik let. Asi polovina vajíček je vyloučena v moči či výkalech a ta se poté vylíhnou ve sladké vodě a vnikají do těla sladkovodních hlemýžďů. Schistosomiáza se vyskytuje v oblastech, kde jsou lidé v úzkém kontaktu se sladkovodní vodou, ve které se vyskytují infikovaní plži, např. v Číně a deltě řeky Nilu. Tato nemoc se objevila již ve starověku.

Chronická parazitická infekce přenášená plošticí rodu Triatominae, jíž se rovněž říká ploštice zákeřnice. Nemoc se objevuje pouze na západní polokouli a je endemická v mnoha oblastech Jižní a Střední Ameriky, také v Mexiku. Parazitický prvok Trypanosoma cruzi, který Chagasovu nemoc vyvolává, se přenáší ve výkalech ploštice zákeřnice, které se mnutím dostanou do očí, sliznic, oděrek člověka. Parazit si prorazí cestu do krevního oběhu a usadí se v tkáních oběti, kde se binárním štěpením rozmnoží. Ploštice mohou rovněž nasát parazita z krve infikované osoby, parazit se poté vyvíjí ve středním střevě ploštice a sestupuje do jejího koncového střeva, připravený zabíjet další oběti. Infekce ve střevech zákeřnice přetrvává celý život, který trvá zhruba dva roky. Chagasova nemoc může vykazovat mnoho symptomů od nepravidelného bušení srdce, poruchy trávení, nadýmání až po neurologické problémy. Postižení procházejí počáteční akutní fází horeček,

Chronická bakteriální infekce přenášená nejen lidmi, ale také hovězím dobytkem. Toto onemocnění sužovalo lidstvo již od starověku a za tu dobu dostalo díky nespočtu symptomů různé názvy, jako např. souchotiny, krtice, bílá smrt, hřbitovní kašel ad. Nejběžnější formou je plicní tuberkulóza přenášená, z jednoho člověka na druhého, kapénkovou nákazou. Tato forma TBC se stala jednou z největších metel lidstva, a přestože v 50. letech 20. století byla vyvinuta účinná terapie, v posledních letech dochází k návratu tuberkulózy, která je odolná vůči lékům.

elmi nepříjemná a potencionálně smrtelná choroba působená bakterií Vibrio cholerae. Symptomy této choroby jsou velmi bolestivé. Lidé postiženi cholerou se zmítají v křečích, trpí prudkým zvracením a neovladatelným vodnatým průjmem. Vodnatá stolice obsahuje drobné částečky vnitřností z těla a velké množství cholerových bakterií. Může dojít k vysoké dehydrataci organismu, pacient zmodrá a následuje brzká smrt. Slovo „cholera“

Parazitická choroba přenášená z člověka na člověka bodnutím infikované samičky komára Anopheles

Onemocnění způsobené bakterií Salmonella typhi. Tato bakterie se tvoří v potravinách a vodě, které jsou zamořeny lidskými výkaly a šíří se v oblastech se špatnými sanitárními a nedostatečnými hygienickými podmínkami. Břišní tyfus působí řadu symptomů, mezi něž patří bolesti v břiše

Nemoc zasáhla Evropu koncem 15. století a její dopad byl ničivý. Přenášela se převážně pohlavním stykem a její symptomy vedly v nesčetných případech k úmrtí. V následujících několika staletích přestala být příjice tolik smrtelná,

Infekční onemocnění, které je zapříčiněno pleomorfní bakterií rickettsia. Termín tyfus byl poprvé použit v 18. století odvozením řeckého slova „mlhavý“ díky charakteristickým symptomům choroby jako např. psychické omámení a otupělá skleslost

Záhadná nemoc, která se začala pandemicky šířit po celém světě přibližně v letech 1916-1927.
Choroba napadala mozek a nejhůře postižené oběti zůstávaly nehybné a neschopné mluvit. Zhruba jedna třetina pacientů při akutních stádiích nemoci zemřela, ale tisíce dalších dožívali v letargickém stavu, jenž posléze přešel ve stav známý jako „postencefalický parkinsonismus“. Ten se podobá Parkinsonově nemoci, přestože z hlediska původu spolu tyto nemoci nemají nic společného

Onemocnění, které bylo po několik staletí příčinou úmrtí rodících žen. Horečku způsobuje bakterie streptococcus pyogenes. Přestože byla bakterie objevena již v roce 1879, přestala být horečka omladnic vážným problémem až ve 30. letech 20. století. V 18. a 19. století bylo úmrtí rodiček velmi časté a znepokojovalo lékaře. V té době se při porodu nepoužívala žádná anestetika, jen nepatrné množství alkoholu a opiátů.

Lepra (Hansenova nemoc)  Chronická bakteriální infekce způsobená bacilem Mycobacterium leprae. Kolem způsobu přenosu této choroby existuje dosud mnoho záhad, ale je již známo, že infekce je nejméně nakažlivá ze všech nejrozšířenějších přenosných nemocí. Projevy lepry mají dvě formy. Multibacilární lepra