Schistosomiáza (bilharziáza)

Choroba způsobená parazitickým červem patřícím do rodu Schistosoma. Tento červ tráví svůj životní cyklus jak v lidech, tak ve vodních plžích. Samička červa naklade každý den stovky vajíček a může se reprodukovat i několik let. Asi polovina vajíček je vyloučena v moči či výkalech a ta se poté vylíhnou ve sladké vodě a vnikají do těla sladkovodních hlemýžďů. Schistosomiáza se vyskytuje v oblastech, kde jsou lidé v úzkém kontaktu se sladkovodní vodou, ve které se vyskytují infikovaní plži, např. v Číně a deltě řeky Nilu. Tato nemoc se objevila již ve starověku. V roce 1910 narazil průkopník paleopatologie, Marc Armand Ruffer, na pozoruhodný objev. V ledvinách dvou egyptských mumií nalezl kalcifikovaná vajíčka červa schistosoma. Mumie pocházející z 20. dynastie Nové říše byly staré 3000 let. Vajíčka červů byla nalezena také v mrtvole pohřbené v provincii Chu-nan v Číně před více než 2000 lety. Plži s oblibou sídlili na povrchu sladkovodních rostlin, nebo se skrývali v rákosových houštinách podél břehů řek a jezer. Je téměř pravděpodobné, že cyklus choroby započal v době, kdy lidé začali používat vodu obývanou hlemýždi v domácnostech a k zemědělským účelům. V dnešní době je v některých vesnicích v tropických a subtropických oblastech nakaženo červy až 90% dětí. Schistosomiáza člověka velmi oslabuje, ve vážných případech může vést k chronickým onemocněním močového měchýře, k vážným jaterním chorobám a selhání ledvin. První klinicky popsal schistosomiázu lékař A. J. Renault v Napoleonově armádě v Egyptě v roce 1798. O půl století později bylo v Egyptě postiženo mnoho lidí podivnou nemocí, pro niž byla typická „ krvavá moč „. V Káhiře v té době pracoval mladý německý lékař Theodor Bilharz jako asistent lékaře egyptského místokrále. Při pitvě objevil v těle mladého muže spoustu bílých červíků. Poté u jiného pacienta našel ve stěně žlučníku vajíčka a rychle rozpoznal plochý hlíst parazitující v krevních cévách člověka. Bilharz a jeho němečtí kolegové našli pravděpodobnou příčinu infekce „ krvavé moči “. Zůstalo ovšem mnoho otázek nezodpovězených. Jak se červ dostává do lidského těla? Souvisí s infekcí pitná voda? Existuje mezihostitel, než se červ dostane do lidského těla? V roce 1915 se britští a japonští vědci nezávisle na sobě shodli na ústředním klíči k celé záhadě. Červ tráví část svého životního cyklu ve sladkovodních plžích. Larvy červa, které přecházejí z hlemýždě do vody, pronikají neporušenou pokožkou kohokoliv, kdo vstoupí do řek a jezer zamořených hlemýždi. Jakmile se larvy ocitnou v lidském těle, proniknou do krevního oběhu a jsou zaneseny do krevních cév v plicích. Dále putují do jater, kde mají ideální podmínky k dozrání a nakonec se usídlí v cévách břišní dutiny nebo močového měchýře. Vědci rovněž zjistili, že existují tři formy této choroby, které mají odlišnou patologii, nestejnou cestu lidským tělem a odlišné hlemýždí hostitele. V poslední době bylo dokonce objeveno několik nových druhů, které parazitují nejen na savcích, ale také na ptácích. Schistosomiáza si v uplynulých staletích vyžádala obrovský počet obětí, zabíjela, zpomalovala růst dětí a postihovala lidské tělo vysilujícími účinky. První vyvinuté léky byly vysoce toxické a jejich následky měly efekt téměř stejný jako nemoc sama. Od 70. let 20. století se používá především preparát praziguantel, jehož nevýhodou je, že nedokáže předejít opětovnému nakažení. Náklady na léčbu lidí v nejchudších částech světa jsou obrovské. Schistosomiáza je dnes druhou nejvážnější parazitickou chorobou na světě (první je malárie). V 70 státech rozvojového světa je nakaženo přes 200 milionů lidí.

Theodor Bilharz (23. 3. 1825 – 9. 5.1862)
německý lékař, přírodovědec, průkopník parazitologie

 Narodil se v malebném městečku Sigmaringen na Dunaji jako prvorozený syn Antona a Elsy Bilharzových. Jeho mladší bratr Alfons Bilharz byl lékařem a filozofem. Theodor navštěvoval střední školu v rodném městě. Když byl malý chlapec, trávil svůj čas v přírodě, o kterou se velmi zajímal. Sbíral motýly a vášnivým koníčkem mu byla entomologie. Dva roky studoval filozofii, mineralogii, geologii, psychologii ad. na Univerzitě Alberta- Ludwiga ve Freiburgu. Největší vliv na něj měl jeho profesor Friedrich Arnold, který v něm vzbudil zájem o lékařský výzkum a anatomii. Profesor Ludwig se přesunul na univerzitu v Tübingenu, kam ho mladý Bilharz následoval, aby mohl navštěvovat jeho přednášky. V roce 1849 složil státní zkoušky a začal pracovat jako prosektor v anatomickém ústavu. O rok později získal doktorát a téhož roku se zúčastnil expedice do Egypta, vedené Wilhelmem Griesingerem. Bilharz pracoval jako asistent Griesingera, poté jako profesor klinické medicíny a deskriptivní anatomie na univerzitě Kasr El Aini v Káhiře. Tu založil francouzský lékař Antoine Bartholomew Clot Bey, který ji vedl v souladu s moderními evropskými metodami a navzdory těžkému náboženskému odporu zde prováděl i pitvy. V roce 1855 získal Bilharz důstojnickou hodnost. Během svého pobytu v Egyptě se zabýval různými vědami, včetně etnografie, geografie, botaniky a zoologie.

V roce 1862 se vypravil, spolu s Dukem Ernestem Gothou, do města Massawy v Etiopii jako osobní lékař vévodkyně. Během cesty ji Bilharz uzdravil z břišního tyfu, ale sám onemocněl a krátce nato zemřel ve věku 37 let. Přesto během svého krátkého života stihl objasnit příčinu podivné choroby, která postihla Egypt. Objevil v těle pacienta parazitického červa, později pojmenovaného Schistosoma, který způsobuje chorobu typickou pro „krvavou moč“. Tato závažná nemoc se na jeho počet začala nazývat Bilharziáza. V roce 1853 popsal příznaky ankylostomatozy Egypťanů. Parazitické onemocnění zažívacího ústrojí, které způsobuje hlístice rodu Ancylostoma. Byl jedním z prvních zakladatelů infektologie. V Káhiře po Bilharzovi pojmenovali Výzkumný ústav a na sté výročí jeho úmrtí vznikly v Egyptě poštovní známky s jeho portrétem.

-id-

Zdroj:DOBSON, Mary J. Nemoci: příběhy nejnebezpečnějších zabijáků historie. Praha: Slovart, 2009, 255 s. ISBN 978-80-7391-292-5.
Schistosoma. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 28. 2. 2015 [cit. 2015-28-05]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Schistosoma