Tuberkulóza – TBC

Chronická bakteriální infekce přenášená nejen lidmi, ale také hovězím dobytkem. Toto onemocnění sužovalo lidstvo již od starověku a za tu dobu dostalo díky nespočtu symptomů různé názvy, jako např. souchotiny, krtice, bílá smrt, hřbitovní kašel ad. Nejběžnější formou je plicní tuberkulóza přenášená, z jednoho člověka na druhého, kapénkovou nákazou. Tato forma TBC se stala jednou z největších metel lidstva, a přestože v 50. letech 20. století byla vyvinuta účinná terapie, v posledních letech dochází k návratu tuberkulózy, která je odolná vůči lékům. Symptomy nemoci jsou násilný krvavý kašel, dýchavičnost, noční pocení a v konečném stádiu pak rozklad těla. Kdy a kde se lidé poprvé nakazili tuberkulózou je dodnes záhada. Egyptské malby zachycují hrbaté postavy, jejichž postižení bylo typické pro TBC páteře. Jizvy na plicích mumií ukazují na plicní tuberkulózu. Otázkou zůstává také vývin choroby. Lidská forma nemoci se mohla vyvinout z formy zvířecí (hovězí TBC), a to používáním infikovaných mléčných výrobků, nebo lidé naopak přenášeli nemoc na domestikovaná stáda. V době, kdy žil řecký lékař Hippokrates, byla plicní tuberkulóza (řecky phthisis) zřetelně rozpoznatelná. Řekové připisovali chorobu „zlému vzduchu“, Římané doporučovali koupele v lidské moči, pití sloní krve a pojídání vlčích jater, Arabové léčili oslím mlékem a sušenými krabími ulitami. Slovo „tuberkule“(latinsky tuberculum) poprvé použil v roce 1689 britský lékař Richard Morton. Ten objevil v plicích zemřelých na phthisis drobné uzliny zanícené tkáně. V roce 1816 vynalezl francouzský lékař Rene Theophile Hyacinthe Laënnec přístroj, jenž umožňoval diagnostikovat chorobu u žijících pacientů. Vynálezem byl stetoskop a lékaři mohli poslouchat zesílené zvuky dýchání, hluk krve bublající kolem srdce a špatný stav plic. Termín „ tuberkulóza“ zavedl do lékařské mluvy profesor medicíny v Curychu Johan Lukas Schoenlein teprve ve 30. letech 19. století. V roce 1882 německý bakteriolog Robert Koch identifikoval bacil působící TBC- Mycobacterium tubercullosis. Díky tomuto objevu bylo konečně uznáno, že lidská forma tuberkulózy je nakažlivou bakteriální infekcí přenášenou vzduchem, šířící se kašláním, kýcháním a pliváním. Začalo být jasné, že se bacily šíří rychle a snadno, pokud pracují lidé v těsné blízkosti a byla nezbytná izolace nakažených, kteří potřebovali odpočívat. Začala vznikat sanatoria, hlavně v horských a venkovských oblastech, která mohla nabídnout čerstvý vzduch, slunce a odpočinek. V roce 1895 objevil profesor fyziky Wilhelm Conrad Röntgen rentgenové paprsky, díky kterým mohli lékaři učinit přesnější obrázek plic pacientů trpících TBC. Zhruba o 25 let později byla vyvinuta vakcína BCG, poté antibiotika streptomycin. Tuto sloučeninu nalezl Selman Waksman v plísni tvořící se v krku slepic, které byly chovány na poli silně hnojeném chlévskou mrvou. V 50. letech 20. století použil sir John Crofton streptomycin spolu s dalšími dvěma léky (para-amino-salicylová kyselina a isoniazid) a tato trojkombinace se prokázala jako mimořádně účinná. Během deseti let bylo uzavřeno mnoho sanatorií a výskyt tuberkulózy dramaticky poklesl. V 80. letech 20. století již nebyla tato choroba v Evropě považována za ohrožení veřejného zdraví. Bohužel v rozvojovém světě se TBC začala paralelně objevovat s HIV/AIDS a smrtelnost obou chorob se zvýšila, protože každá z nich urychluje tu druhou. Spojení mezi TBC, chudobou, podvýživou a chorobami jako HIV/AIDS jsou zřetelné a ohrožují stále životy milionu lidí.

Wilhelm Conrad Röntgen (27. 3. 1845- 10. 2. 1923)

německý fyzik

 rontgenNarodil se v městečku Lennepe nedaleko Düsseldorfu. Jeho rodiče pocházeli z bohaté rodiny, byli bratranec a sestřenice. Již ve třech letech se stal malý Röntgen Holanďanem, protože rodina se přestěhovala do holandského Apeldoornu a musela si změnit občanství. Zde začal Wilhelm navštěvovat školu, poté se přestěhoval do Utrechtu k rodině profesora chemie a nastoupil do Technické školy. Röntgenovi se lepila smůla na paty, přestože si ve škole vedl velmi dobře, byl vyhozen kvůli zamlčení autora karikatury tamního profesora. Soukromým studiem se začal připravovat na maturitní zkoušku, kterou neprošel. Avšak na vině byla opět smůla, protože profesor ze zkušební komise onemocněl a byl nahrazen profesorem z bývalé Technické školy. Röntgen se zapsal na univerzitu a alespoň navštěvoval přednášky z matematiky, chemie a zoologie. Poté přešel na Polytechniku do Curychu, kde studium ukončil v roce 1868 diplomem strojního inženýra. O rok později obdržel doktorát filozofie a stal se asistentem profesora Kundta, kterého následoval na univerzitu ve Wüzenburgu. V té době se oženil s Bertou Ludwigovou. Jejich finanční situace byla kritická a Röntgen se pokusil získat titul docenta, aby mohl soukromě vyučovat. Wüzenburgská univerzita mu jej neudělila, požadovala maturitu. Nabízela se další možnost, odjet do Štrasburku, kde se z Akademie věd stala německá univerzita. Štěstí mu konečně přálo a získal docenturu. V  roce 1875 odjel pracovat do Hohenheimu jako profesor fyziky a matematiky na tamní Filozofické fakultě. Za tři roky se opět stěhoval, tentokrát do Geissenu. Zde strávil spokojených deset let jako profesor fyziky, ale osud ho nakonec zavedl zpět do Wüzenburgu na post profesora experimentální fyziky na Filozofické fakultě a ředitele Fyzikálního ústavu. V květnu 1894 se začal zajímat o pokusy Philippa Lenarda s katodovými paprsky. K zásadnímu objevu došlo 8. listopadu 1895, kdy při svých pokusech Röntgen objevil nový druh paprsků, kterými názorně vyfotografoval ruku profesora Alfreda von Koellikera. Ten byl objevem nadšen a navrhl, aby se paprsky nazývaly Röntgenovy. V prosinci roku 1901 mu byla udělena za tento objev Nobelova cena v oblasti fyziky a malá finanční odměna. Žádnou jinou finanční odměnu Röntgen nepřijal. Chtěl, aby dílo vykonané na univerzitní půdě s pomocí veřejných prostředků sloužilo zdarma úplně všem. Röntgenovy paprsky si nenechal profesor ani patentovat, zemřel v chudobě 10. února v roce 1923 na rakovinu střev.

-id-

www.nobelprize.org.

Zdroj: DOBSON, Mary J. Nemoci: příběhy nejnebezpečnějších zabijáků historie. Praha: Slovart, 2009, 255 s. ISBN 978-80-7391-292-5.
Tuberkulóza. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 18. 9. 2014 [cit. 2014-12-5]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tuberkul%C3%B3za
Wilhelm Conrad Röntgen: Biographical. THE NOBEL FOUNDATION. Nobelprize.org [online]. 2014 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/physics/laureates/1901/rontgen-bio.html

Tuberkulóza – TBC

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *