Malárie

Malárie

Parazitická choroba přenášená z člověka na člověka bodnutím infikované samičky komára Anopheles. Tato choroba je životu nebezpečná a bohužel patří mezi nejzávažnější choroby v současnosti. Každoročně postihne na celém světě zhruba 300 až 500 milionů lidí, z toho jich nepřežije až tři miliony, většinou dětí a novorozenců. V časové přímce patří malárie mezi jednu z nejstarších chorob lidstva. Zatímco v minulosti propukala od ruské Arktidy přes Austrálii až po Argentinu, dnes se nejčastěji vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Přenašeči malárie jsou komáři rodu Anopheles, kterých existuje 60 druhů a čtyři druhy parazitického prvoka, který lidi infikuje. Nejsmrtelnější formou je Plasmodium falciparum. Nejčastějšími symptomy jsou návaly horkého a studeného potu, vysoké horečky, slabost a bolesti. Malárie může být mírná, chronická až smrtelná. Cyklus nakažení začíná bodnutím samičky komára přenášejícího parazity plasmodium. Jakmile jsou paraziti vpraveni do krevního oběhu, velmi rychle vniknou do buněk v játrech a změní se v nové formy, které napadají červené krvinky. Pro přenos této zákeřné choroby platí i opačný model, kdy samička komára, která bodne již infikovanou osobu se sama nakazí. Fakt, že je komár přenašečem malárie, byl zjištěn až koncem 19. století. V předchozích staletích se lidé domnívali, že onemocnění způsobují jedovaté či páchnoucí páry stoupající z močálů, poblíž kterých se malárie začala projevovat. Francouzský armádní chirurg Alphonse Laveran, působící v Alžírsku, rozeznal v roce 1880 v krvi jednoho pacienta pod mikroskopem parazity malárie. Již tři roky před ním, skotský lékař Patrick Manson, objevil roli komára u lymfatické elefantiázy. Opravdový průlom nastal až po objevu britského armádního lékaře Ronalda Rosse. Ten pobýval v indickém Secundarabádu, kde pitval a poté zkoumal tisíce žaludků moskytů. Nakonec nalezl „zabarvené cysty“- důkaz přítomnosti parazita působícího malárii. Parazita našel v žaludeční stěně komára, který se předtím krmil krví pacienta trpícího malárií. V roce 1897 Ross oznámil svůj objev a v příštím roce se mu v Kalkatě podařilo objasnit celý cyklus malárie versus komár na ptačí malárii. Jakmile bylo jasné, že parazita přenášejí komáři, začaly vznikat „Komáří brigády“. Docházelo k vysušování bažin a dalších líhní komárů, které byly následovně práškovány pařížskou zelení. Lidé v oblastech výskytu malárie nosili sítě kolem hlavy a zástěny kolem postelí. Německý bakteriolog Robert Koch prosazoval odlišnou metodu. Namísto likvidace komára se snažil o zneškodnění parazita v lidském těle s využitím preparátu chininu, který byl od počátku 19. století hlavní součástí prevence a léčby malárie. Za americké občanské války dostával každý americký voják v malarických oblastech denní dávku sulfátu chininu rozpuštěného ve whisky. Ve 30. a 40. letech 20. století byl syntetizován v Německu účinný chlorochin, který později vystřídal syntetizovaný insekticid DDT. O deset let později se ale zjistilo, že si komáři mohou vytvořit odolnost vůči DDT i rezistenci vůči lékům jako chlorochin. Toto zjištění bylo jedním z největších lékařských zklamání druhé poloviny 20. století. V současné době se zkoušejí různé vakcíny, ale žádná z nich nedospěla do stadia komerční produkce, proto se používají rozlišné kombinace starých a nových léků (např. terapie profylaktiky, ACT apod.). Staré pořekadlo „ Nechoď do postele s malarickým moskytem“ zůstává stále platné a moskytiéry jsou stále účinnou metodou. V dnešní subsaharské Africe umírá na malárii jedno dítě každých 30 minut.

 Ronald Ross (13. 5. 1857- 16. 9. 1932)

Ronald Ross se narodil v Indické Almoře jako nejstarší z deseti dětí. Jeho otec byl generál v britské indické armádě. Když bylo Ronaldovi osm let, At age eight he was sent to England to live with his aunt and uncle on the Isle of Wight .byl poslán do Anglie ke svému strýcovi a tetě. Zde chodil do základní školy a poté, v roce 1869, odjel na střední internátní školu ve Springhillu.He attended Primary schools at Ryde , and for secondary education he was sent to a boarding school at Springhill, near Southampton , in 1869. From his early childhood he developed passion for poetry , music , literature and mathematics . Již od útlého dětství miloval poezii, hudbu, literaturu a matematiku. Ronald Ross se chtěl stát spisovatelem, ale otec s tím nesouhlasil a přihlásil jej v roce 1874 na lékařskou akademii Sv. Bartoloměje v Londýně. Většinu času na akademii strávil mladý Ronald skládáním hudby, psaním básní a divadelních her. Zlom v jeho životě nastal v roce 1879, kdy začal pracovat jako lodní chirurg na transatlantickém parníku. V roce 1881 vstoupil do indické lékařské služby a dva roky nato byl vyslán jako chirurg do Bangalory. Když o několik let později odjel na dovolenou do Londýna, poprvé se setkal se skotským lékařem Patrickem Mansonem, který obeznámil Rosse s problémy probíhajícího výzkumu malárie. Manson byl přesvědčen, že nejlepší místo pro malarický výzkum je Indie a Ross odletěl do Secunderabadu, kde se začal zabývat příčinami a následky malárie. V roce 1895 zjistil, jako první vědec, spojitost mezi komáry a malárií. Výzkum, ač nerad, musel přerušit kvůli vypuknutí cholery v Bangalore. V bádání pokračoval až o rok později a v roce 1897 již dokázal osvětlit celý cyklus malárie-komár na ptačí malárii. O dva roky později odjel do Anglie, kde nastoupil jako odborný asistent Liverpoolské fakulty tropické medicíny. Pokračoval v práci na prevenci malárie v různých částech světa. Během těchto let vyvinul matematické modely pro studium epidemiologie a napsal několik vědeckých prací a knih. Za svůj objev životního cyklu parazita malárie dostal Nobelovu cenu. Ve svém osobním životě byl Ross velmi impulsivní, výstřední až egocentrický muž. Často se přel nejen se studenty, ale i s vědci. Byl znechucen nedostatkem vládní podpory pro vědce v lékařských výzkumech. Ross se oženil v roce 1889 a měl dvě dcery a dva syny. Manželka Bessie Bloxamová ho podporovala v jeho výzkumech a následovala jej do malarických oblastí. Za svého života pochoval Ronald Ross nejen svou manželku, ale svou dceru a syna. Sám zemřel po dlouhé nemoci při astmatickém záchvatu v roce 1932.

-id-

 Zdroj:

DOBSON, Mary J. Nemoci: příběhy nejnebezpečnějších zabijáků historie. Praha: Slovart, 2009, 255 s. ISBN 978-80-7391-292-5.
Malárie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 7. 12. 2014 [cit. 2015-08-01]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mal%C3%A1rie