Bedřich Smetana

český hudební skladatel Bedřich Smetana (2. 3. 1824 – 12. 5. 1884) se narodil v Litomyšli v poměrně zámožné rodině. Jeho otec měl rád hudbu a syna Bedřicha zasvětil do jejích tajů už ve čtyřech letech. Později se Smetana učil hrát na housle a na klavír. Bedřich Smetana studoval na gymnáziu v různých městech, avšak ne příliš úspěšně. Po neshodě s otcem nakonec dokončil studia pod dohledem staršího bratrance, který byl profesorem na premonstrátském gymnáziu v Plzni. Poté se vrátil do Prahy a začal se věnovat pouze hudbě. Finanční situace jeho otce se zhoršila a skladatel se musel postarat o své živobytí výukou ve šlechtických rodinách. Díky dobré finanční nabídce Smetana opustil Prahu a přijal učitelské místo v Goteborgu ve Švédsku. Zde si také splnil svou touhu stát se dirigentem. Roku 1861 se ale vrátil zpět do Čech. Po návratu se Smetana stal členem Měšťanské besedy, sbormistrem pěveckého spolku Hlahol a v roce 1866 se stal kapelníkem opery Prozatímního divadla. V té době napsal opery Braniboři v Čechách a Prodanou nevěstu. Po roce 1870 se jeho zdravotní stav začal zhoršovat. Náhle trpěl úpornými kožními vyrážkami, často u něho docházelo ke krčním katarům, měl závratě a zvracel. V červenci 1874 jeden z katarů přešel ve sluchové halucinace, hučení a zaléhání zejména v pravém uchu a ztrátu rovnováhy. Smetana nastoupil léčbu u pražského profesora Emanuela Zaufala, postupně však ztrácel sluch nejprve v pravém uchu a poté plně ohluchl na levé ucho. Ohluchnutí neznamenalo ztrátu Smetanovy schopnosti skládat hudbu, naopak první léta nemoci patří mezi jeho nejplodnější období v životě. Koncem roku 1882 se skladatelův stav vážně zhoršil. Dostal první záchvat, při němž ztratil schopnost číst, mluvit i vybavovat si jména, přibývalo halucinací. Jeho obavy ze šílenství se začali naplňovat. Když se v záchvatech zuřivosti stával nezvladatelným a často nebezpečným pro své okolí, byl 22. dubna 1884 převezen do Ústavu pro choromyslné v Praze na Vinohradech v Kateřinské ulici, kde bez nabytí čistého vědomí zemřel dne 12. května v půl páté odpoledne.

Hluchota (surditas)

sluchová porucha je snížená nebo chybějící schopnost vnímat zvukové informace. I když některé případy ztráty sluchu jsou vratné lékařskou léčbou, mnohé vedou k trvalému postižení. Existují různé druhy hluchoty. Prelingvální hluchota, znamenající poruchu vrozenou nebo získanou před osvojením řeči a jazyka. Většina těchto poruch pochází z nákazy, traumatu, kdy se v rodině předešlá znalost hluchoty neobjevila. Postlingvální sluchová porucha, ztráta sluchu se objeví až po naučení řeči a jazyka. Ztráta sluchu je postupná, často zjištěná okolím dlouho předtím, než pacienti sami poznají postižení. Nastává neschopnost komunikace s okolím a nemoc může vést k samotě a depresi. Další forma poruchy sluchu je tzv. nedoslýchavost. Nemocní si často svůj handicap neuvědomují, avšak ve většině případů jsou závislí na odezírání ze rtů nebo sluchových pomůckách. Při unilaterální ztrátě sluchu nemoc postihuje pouze jedno ucho. Zde dochází k narušení stereofonního vjemu a tím pádem je narušena i prostorová zvuková orientace.

-id-

Čerpáno z:
Bedřich Smetana. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 9. 5. 2012 [cit. 2012-05-09].
Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bed%C5%99ich_Smetana
DÍLEK, Jan. Bedřich Smetana. Velikáni.cz: server o osobnostech, které se zapsaly do historie [online]. [2002], 15. 9. 2002 [cit. 2012-05-09].
Dostupné z: http://www.velikani.cz/index2.php?kat=umehu&zdroj=smetanab
Surditas. Velký lékařský slovník on-line [online]. Praha: Maxdorf, © 2008 – [cit. 2012-03-07]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/pojem/surditas