Emil Hácha
Prezident Česko-Slovenské republiky, později státní prezident Protektorátu Čechy a Morava Emil Hácha (12. 7. 1872 – 27. 6. 1945) se narodil v Trhových Svinech jako Emil Dominik Josef Hácha. Vystudoval gymnázium a následně promoval na Univerzitě Karlově v Praze. V roce 1916 nastoupil jako dvorní rada Nejvyššího správního soudního dvora ve Vídni. Po vzniku Československa se stal členem Nejvyššího správního soudu. Po smrti spoluzakladatele Ferdinanda Pantůčka, byl prezidentem T. G. Masarykem jmenován druhým prezidentem NSS. Rok 1938 se stal pro Emila Háchu zlomovým. Zemřela mu žena, se kterou žil v harmonickém manželství a po abdikaci Edvarda Beneše se stal díky nátlaku svého okolí prezidentem Česko-Slovenské republiky. V roce 1939 byl pozván na jednání do Německé říše, při kterém byl násilím a výhružkami donucen k souhlasu se vznikem Protektorátu Čechy a Morava. Mylně se domníval, že nacisté budou respektovat uzavřené dohody a mezinárodní právní normy. Po atentátu na Reinharda Heydricha, kdy nacisté začali terorizovat nejen český národ, ale rozvíjeli i osobní tlak na Háchu, prezidentův zdravotní a duševní stav se velmi zhoršil. Od této chvíle nacisté zlomeného Háchu využívali jako symbol propagovaného „protektorátního vlastenectví v rámci Německé říše“. V rozhlasovém projevu ze dne 30. května 1942 ostře odsoudil jak atentát, tak i činnost Benešovy exilové vlády.V době, kdy nacisté vypálili Lidice a Ležáky a občané na masových shromážděních vyjadřovali svou podporu Německé říši, přijal Hácha osobní dar od Adolfa Hitlera, luxusní automobil Mercedes. Háchovo zdraví se vlivem pokračující arteriosklerózy rychle zhoršovalo, proto přestal být pro nacistyzajímavý. Hácha ztratil důvěru nejen domácího odboje a londýnské exilové vlády, ale i okupantů a jejich přisluhovačů. V květnu 1945 byl Emil Hácha zatčen na zámku v Lánech a dopraven do vězeňské nemocnice na Pankráci, kde téhož roku v červnu zemřel.
Arterioskleróza (ateroskleróza)
Arterioskleróza je kornatění tepen, jež vzniká ukládáním tukových látek do stěny tepny a postupně vede k jejímu poškození. Přímým důsledkem zužování tepen bývá horší průtok krve, špatné okysličování vnitřních orgánů a jejich postupné poškozování. Špatně průchodné tepny se mohou také ucpat a vést k infarktu myokardu, cévní mozkové příhodě a dalším smrtelným chorobám. Významný podíl na vzniku arteriosklerózy má zvýšený cholesterol v krvi, jehož příčinou bývá špatný životní styl a nevhodná strava. Určitou roli pro vznik arteriosklerózy hrají i genetické předpoklady. Nemoc může probíhat dlouho nepozorovaně, prakticky již od mládí. Rozvinutou arteriosklerózu nelze zcela vyléčit. Prevencí je zdravý životní styl, omezení tučných a sladkých pokrmů, zvýšení množství vlákniny v potravě (ovoce, zelenina), místo živočišných tuků používat rostlinné, zvláště za studena lisované oleje, sportovat a nekouřit.
-id-
Čerpáno z:
Emil Hácha. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2002-, 4. 6. 2012 [cit. 2012-07-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Emil_H%C3%A1cha
Emil Hácha: herec. In: Panovníci [online]. c2012, 3. 2. 2009 [cit. 2012-07-02]. Dostupné z: http://www.panovnici.cz/emil-hacha
Arterioskleróza. In: Velký lékařský slovník on-line [online]. Praha: Maxdorf, © 2008 – [cit. 2012-07-02]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/pojem/arterioskleroza