Ondřej Sekora

český spisovatel, ilustrátor, grafik, karikaturista, od roku 1964 nositel titulu zasloužilý umělec Ondřej Sekora ( 25. 9. 1899 – 4. 7. 1967) se narodil v Králově Poli u Brna jako třetí dítě ze šesti sourozenců. Jeho otec, který byl odborným učitelem, zemřel, když bylo budoucímu spisovateli sedm let. Sekora studoval na obecné škole v Králově Poli, později na gymnáziích, nejprve v Brně a po přestěhování roku 1913 ve Vyškově. Sbíral motýly a brouky, sportoval, hodně četl a rád kreslil. Koncem 1. světové války byl odveden jako jednoroční dobrovolník armády do Vídně. Na přání rodiny začal Ondřej Sekora studovat práva, dva roky však se studiem neúspěšně zápasil. V té době již kreslil a přispíval svými kresbami do Lidových novin. V roce 1921 zanechal studií a začal pracovat v Lidových novinách jako sportovní novinář, kreslíř, karikaturista a fejetonista. V letech 1924 a 1927 strávil Ondřej Sekora vždy celý rok ve Francii na studijním pobytu. Psal tam sportovní reportáže, přispíval kresbami do francouzských časopisů. Ve Francii navázal přátelství s českými umělci, hlavně s Janem Zrzavým a Bohuslavem Martinů.V této zemi také poznal ragby, které začal později propagovat i u nás. Napsal a nakreslil jeho první česká pravidla a později působil jako trenér a rozhodčí. V roce 1928 dostal Sekora v pražské redakci Lidových novin navíc rubriku pro děti. V letech 1929–1931 soukromě studoval jako hospitant všeobecné školy pro kreslení a malbu u profesora Arnošta Hofbauera na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. V roce 1941 musel Ondřej Sekora odejít z redakce Lidových novin, protože jeho manželka byla židovka. Od roku 1944 až do konce války byl internován v pracovních táborech v Polsku a Německu. Po válce působil Sekora jako redaktor deníku Práce a satirického časopisu Dikobraz. Od roku 1949 přešel do Státního nakladatelství dětské knihy, kde pracoval 3 roky, poté žil již jako volný spisovatel a ilustrátor. Nejvíce se proslavil jako autor dětských knížek. Jeho svět mravenců, brouků a motýlů byl polidštěn. Nejslavnější postavičkou je dodnes Ferda mravenec. Záchvatem mozkové mrtvice v roce 1964 skončila jeho veřejná činnost. Zemřel v Praze roku 1967 a pohřben byl na košířských Malvazinkách.

Cévní mozková příhoda ( ictus, mozková mrtvice)

Náhle se rozvíjející postižení určité části mozkové tkáně vzniklé poruchou jejího prokrvení. Přerušení dodávky okysličené krve do mozku je z 80% na základě trombu (či embolu), který cévu ucpe. V ostatních případech dojde ke krvácení do mozku prasknutím oslabené cévy či ke kombinaci těchto jevů. Jedná se o akutní, života ohrožující stav, který vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. Nejčastějším typem tohoto akutního onemocnění je ischemická cévní mozková příhoda. Vzniká na podkladě trombózy nebo embolie. Trombóza vzniká díky aterosklerózemozkových tepen. Embolie vzniká většinou utržením trombu vzniklého v jiném místě cévního řečiště a jeho zanesením do mozkových tepen. ICMP se projevuje nejčastěji postižením hybnosti různých částí těla. Při včasné léčbě (do 3–6 hodin) je možnost úplné úpravy těchto neurologických potíží. Léčba probíhá podáváním léků(trombolika), které sraženinu v případě úspěchu rozpustí. Druhým typem nemoci je hemoragická cévní mozková příhoda, kterou způsobuje většinou prasknutí cévy v dané oblasti. Následky bývají většinou závažnější, příznaky se rozvíjejí rychleji a stupeň postižení je větší. Společně s projevy CMP se totiž v lebeční dutině zvyšuje významně obsah tekutin daný výronem krve, který zvyšuje nitrolební tlak. Tento zvýšený tlak se podílí na rychlém rozvoji příznaků i jejich tíži. Při rozsáhlém krvácení může dojít velmi rychle k mozkovému otoku, útlaku centra pro dýchání a srdeční činnost a tím ke smrti postiženého. HCMP se většinou léčí chirurgicky. Oba typy však vyžadují hospitalizaci od několika týdnů až po několik měsíců. Celkově o mozkové příhodě můžeme říct, že její riziko vzniku se zvyšuje s věkem. V úvahu jsou i rodinné dispozice a pohlaví, jelikož u mužů je vyšší riziko bez ohledu věku. Další rizikovou skupinou jsou nemoci jako cukrovka, vysoký krevní tlak, či zvýšená hladina tuků.Nárůst výskytu mozkového infarktu se zvyšuje v populaci o 1–1,5 % ročně.

Čerpáno:
Ondřej Sekora. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2002-, 8. 6. 2012 [cit. 2012-07-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ond%C5%99ej_Sekora
Iktus. In: Velký lékařský slovník on-line [online]. Praha: Maxdorf, © 2008 – [cit. 2012-07-16]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/pojem/iktus
Ondřej Sekora. Spisovatelé.cz [online]. © 1996–2012 [cit. 2012-07-16]. Dostupné z: http://www.spisovatele.cz/ondrej-sekora VOJTKOVÁ, Milena. Ondřej Sekora. In: Slovník české literatury po roce 1945 [online]. ÚČL AV ČR, 2006-2011, 15. 2. 2007 [cit. 2012-07-16]. Dostupné z: http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=638&hl=sekora+

Ondřej Sekora

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *