Karel Kryl
český písničkář, básník a grafik Karel Kryl (12. 4. 1944 – 3. 3. 1994), jeden z nejvýznamnějších představitelů českého protestsongu v letech 1968 – 1989. Původně chtěl být hrnčířem po pradědečkovi, vystudoval Střední průmyslovou školu keramickou, poté studoval v Mnichově, kam emigroval v roce 1969, dějiny umění a žurnalistiky. Přesto se nakonec začal Karel Kryl věnovat právě hudbě. První písně vznikaly již v roce 1960, ale na aktuálnosti začínají nabývat až v roce 1968, kdy do Československa vstupují vojska pěti států Varšavské smlouvy, aby potlačila Pražské jaro. Od roku 1969 začíná žít v exilu v Mnichově a o 4 roky později se žení s Evou Sedlářovou. Po dvou letech se manželství rozpadá a to Kryla velmi citově zasáhne. Ve svém životě se stačí oženit ještě jednou, ale vztah je již volnějšího rázu. Vrozené dispozice, nepravidelná životospráva, neklid a nelehké životní bytí, napomohou k jeho brzké smrti. Poslední měsíce svého života trpí silnými otoky nohou, jeho sny jsou plné vzpomínek na dětství. 2. března ho již pro jeho náhlou nevolnost odváží sanitka do nemocnice, kde se jeho stav nakrátko zlepší. Poté přichází těžký infarkt a následuje operace. Přesto, že odstranění krevní sraženiny proběhne dle doktorů úspěšně, Karel Kryl, připojen k podpůrným přístrojům, dne 3. března 1994 umírá.
Infarkt myokardu (IM)
Infarkt myokardu je jedním z projevů ischemické choroby srdeční. Jedná se o ložiskové odumření části srdečního svalu, které vzniká při uzávěru nebo výrazném zúžení v povodí levé nebo pravé věnčité tepny. Ve většině případů se jedná o uzávěr způsobený krevní sraženinou právě v místě zúžené věnčité tepny. Zcela vzácně může být toto postižení způsobeno zánětem tepny, vmetkem (embolem) nebo spasmem. Infarkt myokardu může postihovat levou i pravou komoru srdeční. Velikost odumřelé srdeční svaloviny je různá podle místa a velikosti uzavřené věnčité tepny. Hlavním klinickým projevem infarktu myokardu je typicky klidová dlouhotrvající bolest na hrudníku, která se může šířit do krku, dolní čelisti, zubů, jedné nebo obou horních končetin, může být v zádech nebo v oblasti břicha. U části nemocných proběhne infarkt myokardu jako klinicky němá příhoda bez jakýchkoliv příznaků. Diagnosa infarktu je potvrzena při prvním kontaktu s lékařem po natočení EKG křivky a na základě typických biochemických změn. Zatímco ještě v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století byla léčba infarktu do značné míry pasivní (několikatýdenní imobilizace s představou prevence rozšíření infarktového ložiska), v průběhu posledních tří desetiletí se již upřednostňuje rychlé otevření tepny, která infarkt způsobila. Tato strategie je velkým přínosem pro současnou léčbu. Ze statistik vyplývá, že více případů IM se vyskytuje u mužů. U mladých lidí, kteří jsou vystavovány častému stresu a špatné životosprávě se může objevit již po 25. roku. I přes velký vývoj lékařské péče, diagnostiky a zkoumání tohoto onemocnění, je úmrtnost okolo 25%.
-id-
Čerpáno
Karel Kryl. Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2002, 25. 2. 2012 [cit. 2012-03-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kryl
Infarkt myokardu. IKEM [online]. © 2006-2011 [cit. 2012-03-07]. Dostupné z: http://www.ikem.cz/www?docid=1005912
Infarkt myokardu. Velký lékařský slovník on-line [online]. © 2008 – [cit. 2012-03-07]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/pojem/infarkt-myokardu
Klimt, Vojtěch. Akorát že mi zabili tátu: příběh Karla Kryla. 3., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Galén, 2010. 383 s. Olivovníky; sv. 2. ISBN 978-80-7262-649-6.