Josef Čapek

 český malíř, spisovatel, fotograf, grafik a knižní ilustrátor Josef Čapek (23.3 1887 – duben 1945) , který měl nejblíže k výtvarné tvorbě, byl také    spisovatelem. Zpočátku psal s bratrem Karlem Čapkem krátké prózy, které postupně dokumentují nejen vývoj, ale i styl obou autorů. Rozsáhlou část díla Josefa Čapka tvoří studia, eseje a fejetony o umění. Josef Čapek vystudoval německou tkalcovskou školu ve Vrchlabí. Roku 1904 odešel natrvalo do Prahy, kam se později přestěhovala celá rodina. V letech 1904 – 1910 studoval malbu a kresbu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Ve 30. letech 20. století se intenzivně angažoval v protifašistickém odboji, protože byl přesvědčen o povinnosti každého člověka postavit se zlu. V roce 1938 dokonce odmítl s bratrem emigrovat, zůstal ve vlasti a to se mu stalo osudným. Statečnou občanskou iniciativou na sebe upozornil jako člověk bránící demokracii, antifašista. Takové prohřešky nemohli nechat nacisté bez odezvy. Byl zatčen gestapem v září 1939 a uvězněn na Pankráci, poté byl transportován do nejstaršího nacistického koncentračního tábora v Dachau u Mnichova. Vystřídal ještě tři koncentrační tábory. Dne 25. 2. 1945 byl vlakem dopraven do koncentračního tábora Bergen-Belsen, v Dolním Sasku u Hannoveru a odtud již rodině žádná písemná zpráva nedošla. V táboře vypukla tyfová epidemie, jíž podlehlo tisíce lidí. Josef Čapek zemřel v dubnu 1945 na skvrnitý tyfus, chvíli před osvobozením tábora britskou armádou.

 Skvrnitý tyfus (skvrnivka epidemická)

 je závažné infekční onemocnění způsobené obligátním nitrobuněčným parazitem „Rickettsia prowazekii“. Tento parazit patří mezi nejmenší buněčné parazity. Epidemie skvrnivky jsou spojeny se špatnými hygienickými podmínkami. Nemoc přenáší veš šatní, blecha, ale i klíšťata. Inkubační doba onemocnění se pohybuje od 1 do 2 týdnů. Charakteristickými příznaky jsou horečka, zimnice, třesavka, bolesti těla a hlavně vyrážka, která se tvoří nejprve na hrudníku, poté postupuje na končetiny, avšak nikdy nepostihuje obličej a dlaně. Nemoc se může také zkomplikovat krvácením do mozku a zánětem srdečního svalu. Při neléčené formě následuje kóma a smrt. Zdrojem nákazy je nemocný člověk. Léčba spočívá v podávání antibiotik (tetracyklin, chloramfenikol) a samozřejmě musí být doplněna protiepidemickými opatřeními. Původce po nákaze v organismu dlouhodobě přetrvává. Po letech může nákaza znovu vzplanout v podobě méně závažného horečnatého onemocnění označeného jako Brillova-Zinsserova nemoc. V dnešní době proti tomuto onemocnění již existuje očkování. Epidemie skvrnitého tyfu se na území Československa vyskytla poprvé v roce 1945 ve věznici pražského gestapa, v Malé pevnosti v Terezíně, z důvodů velmi špatné hygieny a zanedbané péče o zdejší vězně.

-id-

Čerpáno:

Josef Čapek. Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2002, 11. 4. 2012 [cit. 2012-04-12].
Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Čapek
Josef Čapek. Spisovatelé.cz [online]. c2011 [cit. 2012-04-12].
Dostupné z: http://www.spisovatele.cz/josef-capek
Tyfus skvrnitý. Velký lékařský slovník on-line [online]. © 2008 – [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/pojem/tyfus-skvrnity