Tomáš Baťa

Zakladatel obuvnické firmy Tomáš Baťa (3. 4. 1876 – 12. 7. 1932) a jeden z největších podnikatelů své doby. Narodil jako šesté z dvanácti dětí do rodiny chudého ševce. Ševcovské řemeslo mělo v rodině Baťů tradici sahající až do 17. století. Již v šesti letech objevuje malý Baťa se svými sourozenci kouzlo ševcovství. V roce 1890 odchází Baťa do Prostějova a nastupuje u firmy Fäber, vyrábějící ševcovské stroje. Brzy dostává výpověď z obavy zaměstnavatelů o možnou konkurenci. V patnácti letech odjíždí za sestrou Annou do Vídně a díky její finanční podpoře začíná pracovat ve vlastní dílně, ale podnikání končí nezdarem. Po návratu pracuje v otcově dílně jako obchodní cestující, ale stále více myslí na otevření vlastního podniku. Záhy zakládá spolu se sourozenci Annou a Antonínem obuvnickou živnost ve Zlíně. Během prvního roku se neprosperující firma potýká s dluhy. Obrat nastává v roce 1896, kdy Baťa přichází na trh s novým typem obuvi, kde je drahá kůže nahrazena levným plátnem. Plátěné Baťovky se stávají módním hitem a pro nízkou cenu si je může pořídit téměř každý. V roce 1897 firma splatí dluhy a začíná rozkvétat. Bratr Antonín onemocní tuberkulózou a hlavou firmy se stává Tomáš Baťa. V roce 1900 nechá postavit svou první tovární budovu, do níž si nechává dovézt nejmodernější obuvnické stroje. O čtyři roky později odcestuje Baťa do USA a na několik měsíců se nechává zaměstnat jako řadový dělník u montážní linky automobilových závodů Henryho Forda. Po návratu z Ameriky zavádí ve Zlíně pásovou výrobu, dvousměnný provoz a prodejní oddělení firmy Baťa. V roce 1912 se Tomáš Baťa ožení s Marií Menšíkovou, dcerou ředitele významné Vídeňské knihovny. O dva roky později se jim narodí Tomáš John Baťa. Ke konci první světové války přichází očekávaná krize podniku s poklesem prodeje obuvi rakousko-uherské armádě. Baťovy závody se ocitají v několikamilionové ztrátě a nadměrně se zadlužují u mnoha československých bankovních ústavů. Baťa se však nevzdává a do dvou let firma opět expanduje do celého světa. V roce 1923 se Tomáš Baťa stává starostou Zlína a začíná budovat obytné domy, školy, nemocnice, kulturní zařízení, vědecké ústavy, filmové ateliéry apod. V roce 1930 dokončuje Tomáš Baťa výstavbu letiště v Otrokovicích a v témže roce zakládá po celém světě výrobní podniky nesoucí jeho jméno. Tomáš Baťa unikl několikrát smrti. Poprvé v roce 1911, kdy měl autonehodu a po následné operaci ve Vídni vyvázl pouze s jizvou na pravé straně čela. V roce 1917 to byl zánět dolních končetin, kdy jej málem usmrtily křečové žíly, které si způsobil dlouhým chozením s plnou nůší kůží na zádech v počátcích podnikání.  V roce 1932 mu štěstí nepřálo. Dne 12. července přemlouvá Tomáš Baťa pilota svého letounu k letu za nepříznivých povětrnostních podmínek, což se mu stává osudným. Letoun se krátce po startu zřítí a ve více než 150-ti kilometrové rychlosti naráží do země. Letadlo spadlo z výšky kolem 20 až 30 m poblíž Baťovo továrny na Bahňáku.

Křečové žíly (varixy)

Nejčastější žilní onemocnění, jehož viditelným projevem je zvětšení, prohýbání a vakovité vychlípení povrchových žil. Pokud jsou žíly přetěžovány velkým objemem krve, nebo je narušena pevnost žilní stěny, začnou se povrchové žíly vakovitě rozšiřovat. Žilní varixy nejčastěji vznikají na žilách dolních končetin. Odtud musí krev, aby se dostala zpátky do srdce, téci proti působení zemské gravitace. Zdravé žíly jsou proto vybaveny několika systémy, které zabraňují zpětnému toku a napomáhají správnému žilnímu návratu. Mezi tyto systémy patří např. specifické uložení hlubokých žil mezi svaly, kde jsou neustále masírovány, četné chlopně na vnitřních stěnách žil, které zabraňují krvi téci zpět a konečně i spojky mezi hlubokým a povrchovým žilním systémem. Významným faktorem onemocnění je vrozená porucha funkce žil, žilních chlopní. Důsledkem tohoto stavu je městnání krve z hlubokého žilního systému do povrchového. Ten není na takovou zátěž stavěn a dojde k vakovitému rozšiřování povrchových žil. Dalšími faktory jsou obezita, těhotenství, dlouhé stání, čí extrémní sportovní zátěž. I když jsou varixy pro většinu pacientů nehezkým kosmetickým problémem, je třeba pamatovat na to, že dlouhodobým zanedbáváním křečových žil si můžeme přivodit i závažné obtíže jako je žilní trombóza nebo bércový vřed. Proto by se rozhodně neměla podceňovat jejich léčba, ta probíhá zpočátku konzervativně (elastické kompresivní punčochy, venofarmaka). V těžších případech je léčba chirurgická (odstranění povrchového varixu, sklerotizace varixu). Nově se také používá metoda radiofrekvenční ablace.

 

Zdroje: 
POKLUDA, Z. Tomáš Baťa: životopis. UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ. Tomáš Baťa [online]. Zlín, [2012] [cit. 2013-04-04].
Dostupné z: http://www.tomasbata.com/
Tomáš Baťa. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 27. 3. 2013 [cit. 2013-03-05].
Dostupné z: 
http://cs.wikipedia.org/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1_Ba%C5%A5a
Varixy dolních končetin. Velký lékařský slovník on-line [online]. Praha: Maxdorf, © 2008 – [cit. 2013-03-05].
Dostupné z:
http://lekarske.slovniky.cz/pojem/varixy-dolnich-koncetin

 

-id-

 

Tomáš Baťa

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *