Edith Piaf
Edith Piaf (19. 12. 1915 – 11. 10. 1963), francouzská šansoniérka se narodila v pařížské čtvrti Belleville jako Edith Giovanna Gassion. Její matka, Annetta Giovanna Maillard, pocházela z italského Livorna a byla kavárenskou zpěvačkou. Otec Louis Alphone Gassion, pouliční akrobat působící i v divadle, pocházel z Normandie. Edith měla kočovné dětství. Rodiče ji brzy opustili a tak žila po nějaký čas s babičkou z matčiny strany. V roce 1916 vstoupil Louis Gassion do francouzské armády a svou dceru svěřil do péče své matce, která v Normandii vedla nevěstinec. Ve třech letech Edith oslepla následkem keratitidy a neviděla do svých sedmi let, kdy se údajně zázračně uzdravila během poutě k uctění Terezie z Lisieux. Po válce, v roce 1929, se otec vrátil do Normandie a vzal Edith k sobě. Život na ulici a po krčmách byl pro Edith krušný, navíc veškeré vydělané peníze otec propil. V té době poznala svou nevlastní sestru Simone Berteaut, se kterou začala po ulicích vystupovat. Děvčatům nebylo ani šestnáct let a již si pronajaly malý pokojík v hotelu Budoucnost. V sedmnácti letech se Edith zamilovala do Louise Duponta a do dvou měsíců otěhotněla. Narodila se jim dcera Marcelka, která ve dvou letech prodělala zánět mozkových blan a zemřela. Roku 1935 objevil Edith Piaf na ulici Louis Leplée, majitel nočního klubu, který ji přesvědčil, aby u něj zpívala. Představil ji divákům jako Môme Piaf (malé vrabčátko). Leplée ji naučil základy vystupování na jevišti a doporučil jí, aby si na vystoupení oblékala černé šaty, které se pro ni pak staly příznačnými. Rozjel velkou reklamní kampaň, která přitáhla mnoho celebrit a která byla završena Edithinou premiérou. Četná vystoupení v nočních podnicích vedla ještě toho roku k natočení jejích prvních dvou nahrávek. V roce 1936 byl Leplée zavražděn a zpěvačka začala spolupracovat s Ryamondem Assou. Ten změnil její pseudonym na Edith Piaf a pověřil Marguerite Monnot, aby psala pro zpěvačku skladby týkající se jejího předchozího života na ulici. V roce 1945 vznikla píseň La vie en rose, která v roce 1998 získala cenu Grammy. Po 2. světové válce se stala Edith mezinárodně uznávanou zpěvačkou, objížděla Evropu, USA a Jižní Ameriku. Trvalé slávy dosáhla mezi lednem 1955 a říjnem 1962 při koncertech v nejznámějším pařížském kabaretu Olympia Bruna Coquatrixe. Její milostný život nebyl šťastný. Životní láskou Edith Piaf byl ženatý boxer Marcel Cerdan, který zemřel při letecké nehodě. Vdaná byla za zpěváka Jacquesa Pillse a poté za řeckého kadeřníka Théa Sarapa. V roce 1951 se Edith vážně zranila při autonehodě a poté měla velké problémy s alkoholem a závislostí na morfinu. Další dvě automobilové nehody situaci ještě zhoršily. Edith Piaf zemřela ve věku 47 let na rakovinu jater.
Keratitida (zánět rohovky)
Akutní zánětlivé onemocnění, při kterém dochází k prostupu bakterií do hlubších vrstev rohovky. Postiženy mohou být povrchové vrstvy s patrnými defekty v epitelu, např. keratitis dendritica, nebo je postiženo i stroma např. keratitis parenchymatosa. Příčinou onemocnění mohou být viry herpes a adenoviry, poranění, výskyt cizího tělíska, poleptání, bakterie či plísně. Keratitida se projevuje bolestí, slzením, nerovnostmi povrchu oka. Postižení hlubokých vrstev může vést ke zkalení, kdy přítomny jsou infiltráty, může dojít až k vaskularizaci. Následně dochází k poruchám zraku. Těžké formy vedou ke vzniku vředu oční rohovky až k prasknutí rohovky, kdy hrozí oslepnutí. Léčí se klidem, vyloučením dráždících faktorů čoček, mydriatiky či cykloplegiky, kauzálními postupy antibiotické masti a antivirotiky. Lokální kortikoidy jsou vyhrazeny jen některým formám, zejména hlubším, se spoluúčastí imunitních mechanismů. Nesprávně indikované kortikoidy mohou vést k rychlé progresi zánětu.
Zdroje:
Berteaut, Simone. Edith Piaf. Vyd. 5., V nakladatelství Academia 1. Praha: Academia, 1999. 397 s., [8] s. obr. příl. Scarabeus; sv. 13. ISBN 80-200-0877-2.
Keratitida. In: Velký lékařský slovník on-line [online]. Praha: Maxdorf, © 2008 – [cit. 2013-10-01]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/pojem/keratitida
-id-