Hana Grohová a Alena Zahradníková

Hana Grohová
Služba ve studovnách

Narodila se v Praze, kde vystudovala Střední knihovnickou školu. Po studiu nastoupila jako knihovnice do Státní technické knihovny v Klementinu. Po deseti letech vystřídala zaměstnání nástupem do ÚVTEI, kde pracovala jako knihovnice pro vědecké pracovníky.  V roce 1990 se vrátila zpět do Státní technické knihovny. V roce 1997 nastoupila do Ústavu vědeckých informací 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice v Motole do oddělení akvizice a katalogizace knih, kde setrvala až do penze. V současné době pracuje v ÚVI jako služba ve studovnách. Pasivně ovládá anglický jazyk.

Alena Zahradníková
Služba ve studovnách

Pochází ze Slovenska. Narodila se v Šuranech, kde také vystudovala Střední všeobecně vzdělávací školu. V Novém Mestu nad Váhom dokončila nástavbové pomaturitní studium.
V roce 1970 se stala vojákyní z povolání a 40 let pracovala jako spojovací specialista. Od roku 1991 žije v Praze. V letošním lednu nastoupila do Ústavu vědeckých informací 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice v Motole jako služba ve studovnách. Mluví aktivně slovensky a rusky, pasivně německy a anglicky.

Obě pracujete ve studovnách. Jaká je vaše pracovní náplň?

Hana: pracujeme převážně v počítačové studovně, kde řídíme provoz studijní místnosti a snažíme se uspokojovat potřeby studentů. Dohlížíme na studenty, aby se chovali k počítačům s náležitým respektem. Také je k dispozici kopírka a tiskárna, za jejichž využití vybíráme finanční poplatky.
Alena: doplnila bych jen, že vzhledem k tomu, že také ve studovnách udržujeme pořádek, snažíme se, aby studenti dodržovali určitá pravidla. Není povoleno do studoven chodit s baťohy a taškami, studenti mají zakázáno v prostorách jíst. Ještě bych rozšířila seznam spravovaných studoven o anatomickou, biologickou a klinickou.

Pomáháte také studentům s obsluhou technických přístrojů?

Hana: ano, samozřejmě. Příkladem bych uvedla novou počítačovou verzi Windows 8, ve které jsou jisté změny, se kterými si studenti občas nevědí rady.
Alena: studentům také pomáháme při kopírování a obsluze skeneru.

Studovny navštěvují i cizojazyční studenti? Jaký jazyk používáte při komunikaci?

Hana: převážně angličtinu.
Alena: když dojdou anglická slova, používám také ruce, nohy a někdy se zapojí i ostatní studenti.

Jste obě v důchodu, jak vycházíte s mladými studenty?

Alena: mám velmi ráda mladé lidi, člověk v jejich přítomnosti omládne. Jen u některých mám někdy pocit, že jim chybí slušnější chování, to se týká většinou pozdravu, na který často zapomínají.
Hana: je to jako se všemi lidmi, někteří jsou dobří, někteří méně. Řekla bych, že pozdravit nezapomenou spíše studenti, se kterými se vídáme častěji.

Chodíte do veřejných knihoven?

Hana: pro své osobní potřeby ne. Chodím do knihovny hlavně kvůli své dceři, která věčně nestíhá zapůjčené knihy vracet.
Alena: také nechodím. Raději si knihy kupuji.

Jak se díváte na digitalizaci knihoven?

Hana: veliký přínos, zrychlující přehled informací. Pracovala jsem jako knihovnice léta, takže si pamatuji velmi dobře na věčné hledání. Nebyl internet a jiná možnost než obtelefonovávat, popř. objezdit knihovní archivy, což zabralo spousty času.
Alena: úžasné, pokrok je všude, takže by neměl chybět ani u modernizace knihoven.

Čtete knihy v tištěné, či elektronické podobě?

Alena: zásadně v tištěné podobě. Miluji vůni knih, klid při listování, to by mi čtečka rozhodně nevynahradila.
Hana: také dávám přednost knihám, myslím, že ze čtečky by mě bolely oči.

Změnily byste něco v ÚVI?

Hana: co se týče chodu knihovny a nabídky služeb, tak si myslím, že vedení jde rozhodně kupředu správným směrem, spolupracují s jinými knihovnami, inspirují se v cizině. Celkově by celá budova potřebovala vnější rekonstrukci, což je ovšem otázka chybějících financí.
Alena: nikdy jsem v knihovnickém oboru nepracovala, takže pro mne je v současné době vše nové, zajímavé a cítím to tu jako příjemné prostředí.

Vaše zájmy?

Hana: máme chatu se zahradou na horách, kam jezdím o víkendu. Velmi ráda mám manuální práci, restaurování nábytku. Vedu kroužek cvičení k posílení těla i ducha. Ráda čtu a poslouchám rádio.
Alena: nejraději cestuji ve světě. Ráda čtu, zahradničím, pěstuji bio potraviny. Miluji plavání, hlavně v moři. Poznávám historii Prahy, zajdu i do hospůdek a užívám si života.

Životní motto?

Alena: myslím si, že energie, kterou člověk vysílá, navrátí se zpět, a proto zastávám postoj, že se vždy chovám k lidem mile.
Hana: čas od času mi na mysli nějaké vyvstane, ale většinou jej zapomenu.