Karel Čapek

Český spisovatel, intelektuál, dramaturg divadla na Vinohradech, redaktor Národních listů a Lidových novin, amatérský fotograf Karel Čapek (9.1. 1890 – 25. 12.1938) trpěl Bechtěrevovou nemocí. První příznaky nemoci, která ho provázela celý život, se objevily ve 21 letech. Podle slov Karla Čapka, se od prvních projevů onemocnění až po svou smrt nezbavil všudypřítomné bolesti, se kterou se naučil nejen žít, ale která ovlivnila i celé jeho dílo. Roku 1935 se Karel Čapek oženil s osudovou ženou svého života, Olgou Scheinpflugovou a to až po 14. letech, během kterých mu byl sňatek rozmlouván otcem, s ohledem na Čapkův zdravotní stav. Roku 1935 lékaři konstatují zastavení postupu onemocnění. Přesto se postupně zdravotní stav Karla Čapka zhoršuje díky oslabenému organismu, duševnímu vyčerpání a zklamání z přicházející 2. světové války. V polovině prosince roku 1938 onemocněl spisovatel banální chřipkou, přesto neměla nemoc lehký průběh. Čapkův stav se zlepšil, ale po několika dnech znovu ulehl na lůžko a k chřipkovému onemocnění se přidal zánět ledvin a zápal plic. V té době nebyla dostupná antibiotická léčba a zápal plic byl takřka neřešitelnou situací. Na Štědrý den byli přivoláni profesorové Josef Pelnář a Josef Charvát, přesto Karel Čapek den poté onemocnění podlehl.

Bechtěrevova nemoc (ankylozující spondylitida, lat. morbus Bechterevi)

Chronické zánětlivé onemocnění především páteřních obratlů, které postihuje více muže, než ženy, kdy první příznaky se většinou objeví mezi 18. a 30. rokem života. Nemoc se projevuje chronickou bolestí a ztuhlostí v dolní části páteře. Bolest se často objevuje v místě skloubení křížové kosti s pánví (sakroiliakální skloubení). Zánětlivé postižení meziobratlových plotének a dalších struktur páteře vede k postupnému tuhnutí, někdy až k vzniku tzv. bambusové páteře. Rozvoj nemoci je postupný a trvá mnoho let, než dojde do konečného stádia. Dalším rysem onemocnění je těžká chronická únava. V mladém věku může nemoc začínat také otoky velkých kloubů na končetinách. Postižení páteře poté přichází později. Přestože Bechtěrevova nemoc sužuje lidstvo již odpradávna (první kosterní nálezy dokumentující tuto chorobu jsou známy z dob egyptských faraonů), své jméno získala až v roce 1893. Byla pojmenována po slavném ruském neurologovi Vladimiru Bechtěrevovi.

-id-