Marcel Proust
Francouzský romanopisec, esejista a kritik Marcel Proust (10. 7. 1871 – 18. 11. 1922) se narodil v dobře situované měšťanské rodině dva měsíce poté, kdy frankfurtská smlouva formálně ukončila francouzsko-pruskou válku. Proustův otec byl prominentní patolog a epidemiolog, zodpovědný za opatření proti šíření cholery, autor mnoha článků a knih z oboru lékařství a hygieny. Proustova matka, byla dcera z bohaté a kultivované židovské rodiny z Alsaska. Byla gramotná a sečtělá, její dopisy ukazují dobře vyvinutý smysl pro humor. Marcel Proust prožíval dětství střídavě v Paříži a na venkovském Illiers pod vlivem matčina izrealitismu. Již od narození byl křehkého zdraví, trpěl častými záchvaty astmatu, což ho provázelo celý život. Roku 1882 byl přijat na Condorcetovo lyceum, kde byl vynikajícím žákem. Po maturitě absolvoval v Orléansu jednoroční dobrovolnou vojenskou službu. Poté studoval práva a v roce 1893 získal titul bakaláře. Po celou dobu studií, pokud mu dovolovalo zdraví, žil Proust intenzivním společenským životem. V roce 1895 byl jmenován knihovníkem v Mazarinově knihovně. Byla to formální funkce, při níž měl však Proust dost času na literární tvorbu. Kromě toho podnikal cesty do ciziny, navštívil Itálii a Holandsko. V letech 1907- 1914 cestoval po Francii a obdivoval krásy starých katedrál v doprovodu své největší lásky šoféra Agostinelliho. Proust byl skrytý homosexuál a jeden z prvních evropských romanopisců, který ve svých dílech vztahy mezi osobami stejného pohlaví otevřeně zobrazil. Vycházky za svými přáteli podnikal často v noci, protože trpěl silnou alergií na sluneční světlo. Dílo Marcela Prousta je svou tematickou, kompoziční i jazykovou bohatostí stále předmětem zájmu a diskuzí literární kritiky. Je to dílo prodchnuté židovstvím, poznamenané autorovou homosexualitou, představující obraz společnosti, psychologického realismu a psychologické analýzy. Nejznámějším a vrcholným dílem byl román Hledání ztraceného času, jehož převážné motivy se týkají rozsáhlých společenských změn, zejména úpadku aristokracie a vzestupu střední třídy, ke kterým došlo ve Francii během Třetí republiky. Ke sklonku života se Proustovo zdraví zhoršovalo. Poslední tři roky svého života strávil většinou ve své ložnici obložené korkem, během dne spal a v noci pracoval na dokončení románu. Zemřel v důsledku zápalu plic v roce 1922 a byl pohřben na hřbitově Père Lachaise v Paříži.
Alergie na sluneční záření (polymorfní světelná dermatóza)
Takzvaná polymorfní světelná dermatóza není klasickou alergií, ale reakcí kůže na přílišné vystavování slunci. Působením UV záření vzniknou na pokožce po několika hodinách až dnech rudé svědivé puchýřky, které se soustředí především na paže, ramena, méně často i na obličej. Někdy se mohou vyskytnout i rozsáhlé podlitiny. Vyrážky způsobené sluncem bývají nejsilnější na jaře, během léta slábnou a na podzim a v zimě zcela mizí. Postižený člověk by se tedy měl zejména zjara chránit před delším přímým pobytem na slunci. Existuje hned několik forem alergie na sluneční záření. Pro účinnou léčbu je nejprve třeba zjistit, jakou z nich pacient trpí. Lékař tak obvykle činí pomocí umělého UV záření, kterým na těle postiženého vyvolá typickou kožní reakci, a tím si ověří diagnózu. V akutních případech alergikům pomohou kortizonové preparáty nebo antihistaminika. Alergií na sluneční záření trpí přibližně 15 až 20% české populace. Ve zvýšené míře jde o mladé lidi a děti, větší zastoupení mají ženy než muži. Alergie se může projevit nejen při slunění venku, ale také v soláriích.
Zdroje:
Marcel Proust. Spisovatelé.cz [online]. c2011 [cit. 2012-01-10].
Dostupné z: http://www.spisovatele.cz/marcel-proust
Marcel Proust. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 29. 10. 2012 [cit. 2012-01-11]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Marcel_Proust
Fotodermatóza. Velký lékařský slovník on-line [online]. Praha: Maxdorf, © 2008 – [cit. 2012-10-29]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/pojem/fotodermatoza
Alergie na sluneční záření (polymorfní světelná dermatóza). Vitalia [online]. c2009-2012, [2012] [cit. 2012-11-01]. Dostupné z: http://www.vitalia.cz/katalog/nemoci/alergie-na-slunecni-zareni/
-id-