Zdeněk Smrčka

Oddělení rešerše

Narodil se v Praze, kde vystudoval gymnázium a poté Vysokou školu chemicko-technologickou. V období, kdy nastoupil vojenskou službu, vyhrál konkurz vedoucího laboratoře vitamínů při oddělení pro výzkum výživového stavu obyvatelstva ve Státním zdravotním ústavu, kde pracoval 3 roky. V roce 1985 nastoupil do Elektrotechnického zkušebního ústavu do fyzikálně chemické laboratoře. Pracovní poměr ukončil po dvou letech a nastoupil do Střediska technických informací potravinářského průmyslu jako informační specialista. Katalogizoval odborné knihy, zaváděl výpočetní techniku pro katalogizaci a podílel se na vývoji původního automatizovaného knihovnického systému. V roce 1993 nastoupil do Ústavu vědeckých informací 2. lékařské fakulty a Fakultní nemocnice v Motole ve funkci rešeršního pracovníka. Mluví aktivně anglicky, rusky a pasivně španělsky.

Pracujete v oddělení rešerše. Co tato práce obnáší?

V podstatě jde o servis pro zdejší motolské lékaře a zdravotní sestry. Vyhledávám citace z odborné lékařské literatury na téma, které mi zadají. Většinou si informace hledají sami, ale v případě, že jsou témata komplikovaná, nejdou dohledat jednoduše, obrátí se na mě. Zdravotní sestry žádají většinou literaturu, která je dostupná prostřednictvím české (respektive slovenské) lékařské bibliografie. Lékaři mají zájem většinou o literaturu zahraniční, nejčastěji anglickou, v menší míře německou a někdy francouzskou.

Kde vyhledáváte zahraniční literaturu?

Výchozím bodem při vyhledávání je databáze PubMed, což je volně přístupné rozhraní k databázi Medline, která obsahuje citace biomedicínských zahraničních odborných článků. PubMed je provozován United States National Library of Medicine celému světu zdarma od doby, kdy příslušný zákon podepsal prezident Bill Clinton.

Jak dlouho Vám trvá zpracování rešerše?

U jednodušší rešerše trvá zpracování jeden den. U komplikovanější rešerše i několik dní.

Míváte problémy s lékařskou terminologií?

Z počátku jsem problémy měl, protože je opravdu rozsáhlá,ale postupem času jsem se ledacos naučil. Lékařská terminologie by měla být celosvětově univerzální. V dnešní době se již používá více anglický jazyk než původní latina. Přesto jednotlivé evropské země mají svá specifika. Lékaři používají již desetiletí zavedené termíny, které se např. neshodují s termíny v Pub Medu. Ale v současné době s tím již problémy nemám. Mám svůj zavedený pátrací systém.

Baví Vás profese rešeršního pracovníka?

Ano. Musím se ale přiznat, že když jsem do ÚVI nastupoval, měl jsem jisté pochybnosti. Obával jsem se, že to bude pouhé vyhledávání termínů ťukáním do počítače. Ale brzy jsem zjistil, že je to celkem detektivní práce, při které si rozšiřuji své znalosti. Pohybuji se ve všech medicínských disciplinách, od psychiatrie přes rehabilitaci až např. k pediatrii.

Studoval jste Vysokou školu chemicko-technologickou. Použijete svých znalostí i v medicíně?

Studoval jsem chemii, která spíše souvisela s potravinářským průmyslem, ale dva semestry na fakultě jsem studoval biochemii u profesora Vodrážky, který byl profesorem Ústavu hematologie a krevní transfuze 1. lékařské fakulty. Přednášel v podstatě lékařskou chemii a z těchto znalostí lze samozřejmě čerpat v současné profesi.

Ovlivňují Vaše znalosti z potravinářského průmyslu Váš osobní život? Myslím tím , zda dáváte přednost zdravé výživě?

Zajisté. Programově se vyhýbám některým výrobkům. Sleduji obaly potravin, jaké složky jsou v nich obsazeny. Rozhodně nepodléhám vlivu reklamy na potraviny.

Navštěvujete knihovny?

Naposledy jsem byl v knihovně na gymnáziu. V posledních letech si knihy spíše kupuji. Vím, že v dnešní době jsou dostupné i E-knihy, ale to mě nijak neláká, raději dávám přednost tištěné verzi.

Vaše zájmy?

Rád čtu, beletrii, klasickou ruskou literaturu, ale i cestopisy. Mám rád přírodu, zahradničím.

Životní motto?

Cesta pokojného bojovníka.

-ik-